Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Isabelly Vampýrská Akademie 15.kapitola

28. listopadu 2014 v 12:00 | RozaBellaBelikov |  Isabelly Vampýrská Akademie
v minulém díle se událo:
"Jsem vítěz! Edwarde!"
Vyskočila ze židle, překvapivě energicky, a rozeběhla se k němu. Chytil jí do náruče, aby nespadla.
"Přišel jsi, přišel jsi za mnou-"
"Chtěla jsi přece, abych přišel."
"Ale mohl jsi mě odmítnout-"
"Tebe?"
S úsměvem přikývla.
"To je fakt. Taky bych tě neodmítla. Nabídla bych ti pití, ale vím, že nepiješ, tak se nebudu ani namáhat."

Pobaveně se usmál. Takovou Bellu neznal a připadala mu ohromně zábavná, když byla opilá.
"Kolik jsi toho vypila?"
Neurčitě mávla k hromadě flašek na skřínce za stolem u kterého seděli předtím.
"To jste toho vypili tolik?"
"Ne, co tě nemá. To já sama. Ostatní mají flašky u svých nohou."
Překvapeně na ni vykulil oči. Začala hrát pomalá píseň a Bella se překvapeně otočila za tou hudbou.
"Pamatuješ?"
"Jak bych mohl zapomenout."
S úsměvem ukázal na svoji hlavu a Bella chápavě přikývla. Věděla na co naráží. Upíří paměť.
"Tančili jsme na ni spolu na plese. Zdá se mi to jako věčnost-"
"Smím prosit?"
"Teď?"
"Ano."
"Ale pořád neumím tančit."
"To nevadí."
Odvedl si ji na provizorní parket a v klidu si jí vyhoupl na špičky svých bot a začal s ní tančit.
"Takhle mi to příjde zábavné."
"Mohl bych tě naučit tančit. To je pak ta pravá zábava."
"To zní jako plán."
Usmála se na něj a celou dobu si hleděli do očí. Edward sice vnímal závistivé myšlenky ostatních přítomných, ale nebral si je nijak k srdci. Hlavní je, že může držet Bellu zase v náručí.
"Když jsme takhle tančili naposledy, chtěla si být jako já. Teď, když takto tančíme znovu, přál bych si, abych mohl být jako ty."
"Ironie, co? Nedokážeme si vážit toho, co máme a toužíme po tom, co nemůžeme mít."
"Souhlasím."
Spokojeně tančili a když píseň skončila, došla si Bella pro poslední flašku a společně se vydali pryč. Bella ho zavedla k soše královny Alexandry, kde se posadili a ona pokračovala v pití.
"Kdy se to takhle pokazilo, Edwarde? Jak se to mohlo vůbec stát?"
"Co máš na mysli?"
"Byli jsme přece šťastný, aspoň myslím, že jsme byli. Pořád to mám před očima. Každou chvíli s tebou a nejde zapomenout."
"Byli jsme. Taky jsem na nic z toho nezapoměl."
"Tak kdy se to pokazilo? Přemýšlela jsem o tom. Proč jsi odešel, proč ti nestačila moje láska. Rozhodla jsem se proto raději zapomenout a soustředit se na svůj cíl. Když jste se tady ukázali a já tě znovu viděla. Po tom, co jsme spolu mluvili, zamyslela jsem se. A došla jsem k jediném závěru. Že vlastně ani nevím, kdy se to celé tak pokazilo."
Napila se z flašky a zahleděla se na její obsah.
"Je pravda, že ke konci našeho vztahu jsem často byla myšlenkami mimo a tak jsem si ani nevšimla, že to už mezi námi není takové, jako dřív."
"Nemůžeš za to. Za to můžu já. Měl jsem ostatní poslechnout, měl jsem si o svým strachu promluvit s tebou. Já jsem tě jenom chtěl ochránit, před vším, i kdyby to znamenalo, ochránit tě přede mnou. Měl jsem být větší sobec. Kdybych byl větší sobec, tak bych se tě nedokázal vzdát a tohle by se nestalo."
"Možná, že za to může ten alkohol, že ti konečně můžu v klidu všechno říct. Já jsem ti to odpustila, Edwarde. A než řeknu cokoliv dalšího, je tu jedna věc na kterou potřebuju znát odpověď."
"Tak se ptej."
"Co máte teď v plánu?"
"Cože?"
"Určitě nebudete chtít zůstat navždy tady. Máte taky svoje životy a ikdyž to nedávám moc najevo, tak jsem ráda, že tu jste a nechci vás zase ztratit. Jenže já...mám svoje povinnosti. Vím, že jsem byla bláhová, když jsem se toho chtěla vzdát, ale už jsem pochopila, že se toho nemůžu vzdát. Byla jsem tak vychovaná. Od malička nám to tloukli do hlavy. Jsou to roky výchovy, které zkrátka neodpářeš. Proto pochopím, když půjdeš se svojí rodinou a budete znovu žít svoje životy. Budu s vámi v kontaktu...nechci vám v ničem bránit-"
"Já nikam nejdu."
"Cože?"
"Bavili jsme se o tom zrovna dnes. Chápeme, že tohle je tvůj život a nebudeme ti do něho zasahovat. Měla by jsi žít podle sebe. Je to tvoje rozhodnutí a máš na něj právo. Nebudeme ti v ničem bránit a příjmeme jakékoliv tvoje rozhodnutí. Nevíme, zda by nás vůbec přijali, ale kdyby tu byla ta možnost, tak bychom zcela jistě neodcházeli. Společně jsme se totiž schodli, že i ve tvém světě toho můžeme spoustu zažít a prožít a nebudeme se muset přetvařovat. A kdyby to nešlo, tak já bych nikam nešel. Už tě totiž nikdy neopustím. Dokud mě budeš chtít u sebe, tak nikdy neodejdu."
Pořádně se napila až zbylo jenom na dně.
"To jsme to dopadli. Promluvím s kmotřičkou. Všechno jí vysvětlím a uvidíme, co pro to můžeme udělat. Nezvládla bych, kdyby jste odešli. Třeba to nějak půjde. Nechci, aby si odešel. Znovu už ne. Slib mi, že už neodejdeš. Ne bez toho, abychom to probrali."
"Slibuju."
"Dobře."
Dopila zbytek a úlevně se na něj usmála.
"Myslíš, že kdybych tě o něco požádala, bylo by to troufalé?"
"Splním ti každé tvoje přání."
"Polib mě. Chci, aby to bylo jako dřív."
Zaváhal. Bella měla hodně vypito a on toho nechtěl zneužívat. Ale, když se k němu naklonila a z lehka ho políbila, neovládl se. Přitáhl jí k sobě a začal jí líbat. Nejdříve zlehka, aby jí svojí touhou nevyplašil a postupně přidával na intenzitě. Bella si s tím hlavu nelámala. Přesunula se mu do klína a nohama ho pevně objala kolem boků. Zavrčel proti jejím rtům a přitiskl jí pevněji k sobě. Vůbec nepřemýšlel jestli jí tím způsobí modřiny nebo jestli jí to bude bolet, nedokázal jasně myslet. Ale Bella ani trochu nezaprotestovala. Cítila jeho pevný stisk, ale tím jí jen dokazoval, jak moc mu chyběla.
Nakonec se od sebe odtrhli a společně se kochali západem slunce.
"Aspoň, že už jsou prázdniny. Dneska děcka balí a zítra večer si pro ně přijedou rodiče a odvezou je na prázdniny domů. Bude tu hroznej humbuk."
"A co budeš dělat o prázdninách ty?"
"Vyspávat. A pak trénovat. Nezajímá mě, co říká ta pošahaná sestra z ošetřovny. Jsem zdravá."
Nad tím se musel Edward pousmát. Bella byla roztomilá, když se vztekala. A jak zjistil, tak i když byla lehce opilá.
"Asi si už půjdu lehnout, zítra to bude šílený, ale můžeš mi dělat společnost-"
"Bello?"
"Vím, co jsem tím naznačila a přesně to mám na mysli, Edwarde. Nejsem, tak křehká, jak si myslíš. Zvládnu tvoje...vášně-"
"Bello, vím, že nejsi tak křehká, jak jsem si dříve myslel, ale jsi opilá. Litovala by jsi toho."
"Nelitovala. Proč bych měla litovat toho, že si vzájemně dokazujeme naši lásku? Nebo byla pravda, co jsi říkal? Že mě nemiluješ?"
"Nebyla to pravda. Miluju tě."
"Tak mi to dokaž, Edwarde. Tak moc toho nechci."
Lehce si povzdechl a políbil jí. Myslela si, že má vyhráno, ale odtáhl se nakonec od ní.
"Říkala si, že máte prázdniny. Pokud na tom budeš trvat i potom, co budeš úplně střízlivá. Můžu ti dokazovat, jak moc tě miluju, tak dlouho jak si budeš přát."
Vším tím vzrušením se celá zachvěla. Na to nemusel být Jasper, aby to cítil. Neusnadňovala mu to, protože kdyby bylo po jeho, tak už s ní je v jejím pokoji a trhá z ní oblečení. Ale nebylo by to správné. Musí udělat, co je správné, pokud chce, aby byla jeho už navždy. Pokud to udělá teď, tak si bude myslet, že jí jen zneužil a už si nenechá nic vysvětlit a definitivně ji ztratí. Proto jí tedy zvedl do náruče a nesl jí do jejího pokoje. Jeho rozhodnutí mu znesnadňovala Bella, která se ho pořád snažila svlékat, líbala ho a hladila. I její dech na jeho krku byl rozptylující a ve chvíli, kdy mu políbila krk a místo vzápětí olízla, tak skoro přišel o rozum a jen silou vůle o které ani nevěděl, že ji má ji mohl uložit do postele a raději odejít, než udělá něco čeho budou oba litovat.
Když zavřel dveře, tak raději rychle utekl, aby si to ještě nemohl rozmyslet. Pnutí v kalhotách bylo nepříjemné a byla to daň, kterou musel zaplatit, aby mohl získat Bellu doopravdy a navždy. Jasper s Emmettem si z něj dělali legraci, ale zbytek ho chválil, že udělal správnou věc. Když se dostatečně uklidnil, uznal, že udělal správně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nicole Kantoříková Nicole Kantoříková | 30. listopadu 2014 v 19:19 | Reagovat

Rychle přidávej další :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama