Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Isabelly Vampýrská Akademie 29.kapitola

24. prosince 2014 v 13:00 | RozaBellaBelikov |  Isabelly Vampýrská Akademie
v minulém díle se událo:
"Nebyla jsem nervózní."
"Ani trochu?"
"Vůbec."
"To si děláš srandu, ne?"
"Nedělám. Opravdu ne."
"Ale proč ne? Vždyť šlo přece o tvojí budoucnost. Nejdůležitější zkouška pro Strážce vůbec."
"To všechno vím, ale i přesto jsem se nebála. Věděla jsem, že to zvládnu."
"Ale jak to, že sis byla tak jistá?"
"S Russellem jsme zažili a viděli daleko horší věci než pro nás mohli oni připravit."

Edward si všiml, že je to poprvé, co sebou Bella nepatrně neškubla, když se zmínilo jméno jejího bratra. Věděl sice, že Russell Swan nebyl Belly pokrevním bratrem, ale pokud ho ona brala jako svého bratra, on nemohl jinak.
Do této doby se lehce ošila vždy, když byla o něm zmínka nebo se vyslovilo přímo jeho jméno a nebyla si toho ani vědoma, ale teď nic. Evidentně to už přijala a smířila se s tím. Což byl nesmírně rád. Truchlení by mu život nevrátilo. Musela se s tím prostě poprat a přijmout to. Becky to zatím sice plně nezvládla, ale byla na nejlepší cestě to přijmout a vyrovnat se s tím stejně jako Bella.
"Do háje, co jim tak trvá? To ho snad zkoušejí i z učiva, co do něj tloukly ve školce, ne?"
"Rozhodně to tak vypadalo."
"Alexi!"
Rychle k němu doběhla a pátravě se mu zadívala do obličeje načež se spokojeně usmála.
"Zvládl jsi to."
"Přece jsi o mě nepochybovala."
"O tobě ne, ale o nich jo. Mohli si na tebe vymyslet cokoliv."
"To ano, mohli."
"Tak na co tu všichni ještě čekáme? Tohle se musí zapít!"
Rychle ho čapla za ruku a táhla ho pryč. Matty se k ní připojil a popostrkoval ho zezadu. Bella je odvedla do jednoho z hostovských domů, kde už byl zbytek jejich kamarádů a známých a brzy se oslava rozjela na plno.
Bella všechny šokovala svojí výdrží. Měla několik vyzyvatelů na souboj v pití, ale nikomu se nepodařilo ji přepít. Věděli, že Bella pije a že dokáže vypít hodně. Ale něco jiného je to slyšet a vidět. Pilo se dlouho, slunce už bylo vysoko na obloze, když odpadly poslední. Cullenovi vzali Bellu a odnesli ji k nim do apartmá. Zalomila to mezi posledními a to je díky tomu, že před tím se několik dní pořádně nevyspala z obav, jak dopadnou Alexovo zkoušky. Alice měla hned po jejím probuzení v plánu zmocnit se jí a začít jí připravovat na ples.
"Bello, vstávej, už je čas."
"Nikam nejdu."
"Bello, vytáhnu tě z tý postele násilím."
"Edward mě nedá."
"Snažil jsem se, promiň, lásko. Přemlouval jsem jí dlouho, ale usmlouval jsem to jen na hodinu-"
"Bezva."
"Ale před hodinou. Chtěla tě vytáhnout z postele už před hodinou, což jsem jí rozmluvil, ale teď už mě poslouchat nebude. Alice není radno naštvat. V porovnání s rozzuřenou Alice je smečka těch vašich Psychopsů, jako skupinka mazlivejch neškodnejch čerstvě narozených štěňátek."
Bella chvilku uvažovala, ale nakonec si povzdychla, útrpně zasténala a bezmocně natáhla ruce nahoru a nechala se od Alice vytáhnout do sedu.
"Aby bylo jasno. Naštvala jsi mě."
"Jasně."
"Nepromluvím s tebou ani slovo."
"Řádně zaznamenáno."
"Nikdy."
"Beru na vědomí."
"A pokud mě budeš nadále takhle štvát, tak si nechám připravit svatbu od nějaké svatební agentury."
"To by jsi neudělala!"
"Hodláš to riskovat?"
"S tebou není po ránu vůbec řeč."
"Není, to není. Měla by sis zvyknout."
"Co já? Snad Edward, ne?"
"Na toho jsem milá vždycky."
"Vždycky?"
"V rámci možností, ale většinou ano. On mě taky nebudí v takovou nekřesťanskou hodinu."
"Co ti na poledni příjde jako nekřesťanská hodina?"
"Co třeba to slovo poledne? Zní to jako velmi sprostá nadávka. Nevím proč mě budíš, tak brzo, když se můžu ještě krásně prospat."
"Bello-"
"Počkat! Poledne?! Jdu zase spát a nezajímá mě žádný tvůj argument."
Otočila se a chtěla vlést zpátky do postele k Edwardovi, který se královsky bavil při pohledu na rozespalou a rozcuchanou Bellu, která se ještě pořádně neprobrala, jak se snaží argumentovat proti natěšené Alice.
"Nikam nejdeš, Bello."
"Když nemám nikam jít, tak kam mě to táhneš? Alice!"
"Do koupelny."
"Nech mě ještě spát, Alice."
"Ne."
"Alice-"
"Řekla jsem ne, Bello."
"Edwarde! Přece mě nenecháš na pospas té tyrance. Pomoz mi přece."
"Nebude tě mučit. Slíbila mi to."
"Já ti dám tyranku!"
"Alice, ples začíná v osm večer, teď je poledne. Což znamená, že ples začíná za OSM hodin! Co pro krista bude trvat, tak dlouho, že mě musíš připravovat už teď? Chci si ještě lehnout na chvilku k Edwardovi."
"Nic nebude."
"A pak, že nejsi tyranka."
"Pustím na tebe ledovou sprchu."
"Udělej to a fakt zavolám dědečkovi a řeknu mu ať sežene nějakou svatební agenturu a tobě za žádných okolností neřekne jakou. Proto si dobře rozmysli, co teď řekneš."
"Dobře, žádná studená voda."
"Hodná holka."
Lehce jí poťapkala po hlavě, čímž vyvolala u všech smích, a s hlasitým povzdechem vlezla do koupelny následovaná Alice. Když jí konečně pustila ven, tak každý v místnosti zkameněl.
"To vypadám, tak blbě?"
"Blázníš, jsi krásná. Edward z toho zapomněl i dýchat."
Váhavě se na Jaspera usmála a zadívala se na Edwarda. Ten tam stál jako socha. Nedýchal, nemrkal, nic. Jen ji upřeně pozoroval. Emmett mu musel nakonec věnovat herdu do zad, aby se vzpamatoval.
"Teda, Edwarde, takhle se nechat odrovnat."
"Ty takhle reaguješ pokaždý, když vidíš Rosalie, tak nepoučuj."
Pomalu k ní přešel a klouby jí zlehka pohladil po tváři.
"Jsi nádherná, Bello. Žádná z těch dívek tam se ti krásou nebude moci rovnat."
"Pokud ses mě snažil uklidnit...nepovedlo se ti to."
"Nebuď nervózní. Nemáš proč. Jsi krásná."
Zuby sevřela spodní ret a nervózně se rozhlédla.
"Dobře. Půjdeme už, prosím? Chci to mít, co nejdřív za sebou a nebo do sebe kopnout panáka."
"Bello, klid."
"Víš ty vůbec kolik tam bude lidí? Nesnáším takovéhle akce. Nejradši bych někam zalezla a nebyla středem pozornosti. Proč jsem si nemohla vzít uniformu, Alice?"
"Aby ses schovala mezi hlídající Strážce? Zapomeň. Jen ať každý vidí, jak jsi krásná."
Edward jí povzbudivě chytil za ruku a společně se s ostatními vydali do vyzdobeného sálu.
"Překonala ses, Alice."
"Díky."
Jestli byla Bella předtím nervózní, tak teď to nedala nijak najevo. Kráčela s hrdě vztyčenou hlavou a všem přítomným Morojkám dávala jasně najevo, že ten krasavec se kterým přišla je jen a jen její.
"Jsi krásná, Bello."
"Teto Liss."
"Všechny přítomné ženy v tomto sále tě absolutně nenávidí," řekla s jasným pobavením v hlase.
"Je mi to jasné."
"Nejen, že jsi neskutečně krásná, ale tvůj doprovod je příliš krásný pro svoje vlastní dobro. Máš štěstí, že má oči jenom pro tebe."
"Děkuju. Kde jsou ostatní?"
"Před chvilkou tu byli. Ale Alex není na ty královský povinnosti a tak se rychle ztratil hned, jak měl příležitost."
"Takže jako vždy."
"Znáš ho asi nejlíp ze všech."
"Dokážeš ho tady najít, Edwarde?"
"Bez problému. Už vím kde je."
"Bezva. Omluvíš nás?"
"Jen jděte a skvěle se bavte."
Edward jí dovedl k Alexovi, kterému spadla čelist hned, jak jí viděl.
"Sluší ti to, Bello."
"Děkuju."
"Edwarde, nebude ti vadit, když vyzvu Bellu k tanci?"
"Nebude, princi."
Předal Belly ruku do jeho napřažené ruky a sledoval, jak spolu tančí.
"Jsem na tebe pyšná, Alexi. Russell by byl taky."
"Vím. Byl to fakt skvělý přítel."
"To byl."
"Stýská se mi po něm, ale aspoň mám tebe. Pochytila si od něj spoustu. Zkazil tě."
"To spíš já jeho ne?"
"Možná."
Spolu se tomu zasmáli a celý večer se dobře bavili. Aspoň do doby než si Becky všimla prstenu na Belly ruce.
"Mám to chápat, tak, že gratulace je na místě?"
"Cože?"
"Tvůj prsten."
"Och, asi ano."
"Blahopřeju."
Becky věnovala ještě trochu šokované Belle objetí.
"Děkuju, je to čerstvé, víš?"
Za nimi se ozval zvuk roztříštěné skleničky a Bella viděla Alexe, jak kvapem odchází pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama