Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Isabelly Vampýrská Akademie 30.kapitola-konec

26. prosince 2014 v 12:00 | RozaBellaBelikov |  Isabelly Vampýrská Akademie
v minulém díle se událo:
"Mám to chápat, tak, že gratulace je na místě?"
"Cože?"
"Tvůj prsten."
"Och, asi ano."
"Blahopřeju."
Becky věnovala ještě trochu šokované Belle obětí.
"Děkuju, je to čerstvé, víš?"
Za nimi se ozval zvuk roztříštěné skleničky a Bella viděla Alexe, jak kvapem odchází pryč.

"Sakra! Chtěla jsem mu to říct sama."
"Měla by jsi ho nechat, aby si to v hlavě urovnal sám."
"Jdu za ním. Neměl by být venku sám."
"Kdyby jsi potřebovala. Jsme tady, ano?"
"Děkuju."
Věnovala Edwardovi rychlý polibek a rozeběhla se za Alexem ven. Našla ho venku u kašny na které seděl.
"Co tady venku děláš?"
"Znáš to, pozoruju hvězdy, poslouchám, jak se mi celý vesmír vysmívá..."
"Nevysmívá."
"Kdy jsi mi to chtěla říct, Bello?!"
"Brzy. Nechtěla jsem, aby ses to dozvěděl takto."
"Promiň, Bello. Neměl jsem reagovat takhle přehnaně. S Edwardem patříte k sobě. Jde to vidět. Jen to pořád bolí, víš? Miloval jsem tě tak dlouho. Vždycky mi na tobě záleželo a taky vždycky bude, to přece víš."
"Vím."
Přešla k němu a sedla si vedle něho. Proti své vůli se zachvěla zimou, protože šaty od Alice byli sice moc krásné, ale nebyli moc praktické a moc tepla neposkytovaly. Alex si hnedka sundal sako a dal jí ho přes ramena.
"Děkuju."
"Nemáš zač."
Bella se zahleděla na hvězdy než zavřela oči a sklonila hlavu, oči zase otevřela a zahleděla se na svoje ruce.
"Celé by to dopadlo jinak, kdybych se tenkrát rozhodla jinak."
"O čem to mluvíš?"
"Je zajímavé, jak ti jedno jediné rozhodnutí změní život úplně od začátku."
"To mi musíš vysvětlit. Nechápu to."
"Kdybych se tenkrát rozhodla jinak a nekývla na Leonardovu nabídku. Nebyla bych s Russellem v tom lese a on by nezemřel během snahy mě ochránit, čímž bych neutekla z akademie a nepoznala Edwarda a nezamilovala bych se do něj."
"Vy dva jste pro sebe jako stvořený."
"Opravdu?"
"Ano, jako kdyby ses narodila pro to, aby si mohla být s ním."
"Takto jsem o tom nepřemýšlela."
"Je to trochu šílené, že?"
"Ano."
"Nelam si tím hlavu."
Jen se pobaveně usmála než jí její úsměv zmizel z tváře.
"Sakra,"zamumlala.
"Co?"
"Nesnáším, když ty jsi ten šílený. To je moje práce."
"Bello," řekl, a snažil se udržet vážný tón.
"Mohl bych vymyslet hodně slov, abych tě popsal, sexy a žhavá by bylo na vrcholu mého seznamu.
Víš co není není na tom seznamu? Šílená."
"Ty nikdy nezklameš, vždycky víš, jak zvednout náladu."
"To teď není důležité. Dopověz, co jsi chtěla říct před tím."
"Kdyby se tohle všechno nestalo, tak jsem si jistá, že my dva bychom skončili spolu, Alexi."
Šokem se mu rozšířily zorničky a ona se na něj nevydržela dívat.
"Russell mě furt přesvědčoval, abych to s tebou zkusila. Ty ses líbil mě a já tobě. To přece pro začátek stačí, ne? No a pak se časem z toho může anebo nemusí něco stát. Myslím, že spíš věřil, že jo."
"Nejspíš jo."
"Cestou na tu akci jsme spolu mluvili. Přesvědčil mě, abych si s tebou hned následující den promluvila a zkusili jsme to spolu. Byla jsem ochotná to zkusit a riskovat, že o tebe příjdu jako o přítele pokud nám to nevyjde, protože to bylo to čeho jsem se tenkrát bála ze všeho nejvíc. Jenže Russell zemřel, já utekla a potkala Edwarda. Když jsem si uvědomila, co k němu cítím. Věděla jsem, že je to mnohem silnější než to, co jsem cítila k tobě a tenkrát jsem prostě věděla, že kdybychom se my dva daly dohromady, tak by se to pokazilo. Možná ne hned, ale časem jo a tím bych o tebe přišla a na to jsem nebyla připravená a asi ani nikdy nebudu. Jsi můj nejlepší přítel. Nebo jako mladší bratr na kterého musím dávat pozor-"
"To ti teda pěkně děkuju."
"Víš, jak to myslím."
"Vím."
"Jsem ráda, že jsi s Destiny. Strašně vám to spolu sluší a víc se usmíváš. A jen tak mimochodem, máš krásný úsměv."
"Díky."
"Vím, že vám dvěma to na rozdíl od nás dlouho vydrží."
"Díky, Bello. Půjdeme dovnitř? Cítím, že ani jeden z nás není na takovýhle rozhovor dostatečně opilý."
Zasmála se a nechala se vytáhnout na nohy.
"Jsi skvělý, Alexi. Je mi líto, že jsem tě nedokázala dostatečně milovat."
"Netrap se tím. Jsi šťastná a to je pro mě důležité."
"Děkuju. Jsi nejlepší."
"Já vím, říkáš mi to pořád."
"Vím, že neumím dobře tančit, ale zatančil by sis se mnou ještě jednou?"
"Nejsi tak hrozná, jak si myslíš a zatancuju si s tebou moc rád."
Poté co dotančili jí jako správný gentleman doprovodil k jejímu doprovodu a šel na parket se svojí přítelkyní od které se nevzdálil po zbytek večera.
"Všechno v pohodě?"
"Ano. Zatančíme si, Edwarde? Stále to neumím a potřebuju to naučit."
Spokojeně se usmál a odvedl jí na taneční parket, kde jí začal vysvětlovat kroky. Náramně se bavili a šli spát až dlouho poté.
Bella stála netrpělivě před vchodem do hlavní budovy a čekala na Alexe.
"No, kde jsi tak dlouho?"
"Trochu jsem se zdržel."
"Už na nás čeká letadlo, Alexi, a čeká se zase jenom na tebe. Jsi horší než ženská. To se tam fintil nebo co?"
"To ne, nejsem ženská."
"Někdy o tom pochybuju."
"Bello-"
"Zdržuješ, Alexi."
"Promiň."
"Neomlouvej se. Jen se těším až konečně vypadnu z Vampýrský akademie. Mám toho tady už po krk."
"Nevolej tu školu tak. Víš, že nemám to slovo na "V" rád."
"Promiň," usmála se a snažila se tvářit zahanbeně, ale netvářila se moc kajícně a tak jí to Alex nevěřil.
"Je divné to tu jen tak opustit po tolika letech. Chci říct, že jsme toho tady spolu hodně prožili."
"To ano. Je to divné, i když u nás "divné" není to správné slovo."
"Pravda. Pamatuješ, jak k nám támhle tehdy přiběhl Russell, když se poprvé odhodlal a políbil Becky?"
"Pamatuju."
Seděla spolu s Alexem na trávě a učili se, když přiběhl vysmátý Russell.
"Nějaký veselý, ne?"
"S Becky jsme se políbili."
"Co tím myslíš, že jste se políbili?"
"Však víš, dvoje našpulené rty a pak..." pusou udělal mlaskavý zvuk a zářivě se na Bellu usmál.
"Neboj, tebe taky jednou někdo políbí."
"Děsně vtipné."
"Takže vy jste se fakt políbili?"
"No spíš jsem jí políbil já."
"Vážně?"
"No šel jsem okolo ní a ona vypadala, tak krásně, že jsem se neudržel a políbil jí. Byla z toho v šoku. No a pak jsem viděl naštvaný výraz Kirový a tak jsem radši vyklidil pole."
Alex se rozesmál a Bella se k němu po chvilce připojila.
"Alexi! Bello! Kde se flákáte?"
"Už jdeme!"
"Hněte sebou!"
"Má pravdu. Půjdeme?"
Bella se zamyšleně zahleděla k hlavní braně Akademie sv. Vladimíra a vůbec ho nevnímala. Věděla, že teď to pro ně už nebude tak klidné, když už se nebudou nacházet za bezpečnými branami akademie, ale taky věděla, že ať se stane cokoliv, nedovolí nikomu, aby ublížil Alexovi. Společně se postaví každému nebezpečí a budou spolu zažívat různá dobrodružství.
Kolem hlavy jí prosvištěl havran a posadil se na sochu opodál. Byl jí povědomý. Vypadal jako ten, kterého jí ukazovala máma, když byla menší. Prohlédla si ho tedy důkladněji. Byl to on! Ten kterého teta Liss přivedla ze světa mrtvých stejně jako to udělala u její mámy, když měli tu strašnou autonehodu.
Havran se na ní zadíval tmavýma očima načež zakrákal a odletěl pryč, směrem k lesu.
"Bello? V pohodě?"
"Jasně. Jdeme čelit všem dobrodružstvím venkovního světa."
"S tebou půjdu kamkoliv."
"I do pekel?"
"Třeba i tam."
S úsměvem ho chytila kolem ramen a společně šli k letadlu, aby mohli opustit pozemky akademie a vydali se tak vstříc novým zítřkům a novým dobrodružstvím.

The End
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nick Nick | 2. března 2015 v 13:20 | Reagovat

Skvely! :)

2 Terka Terka | 1. července 2015 v 15:58 | Reagovat

Jo pěkný, ale třeba někdy nevím o co go. Ale jinak to je fakt pěkný. :D
Dobře zkombinované ze stmívání něco mě vážně dostalo :D :D

3 Nataly Nataly | Web | 21. července 2017 v 10:14 | Reagovat

Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone7. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Podrobnosti WEB!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama