Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Dhampíří vzdor 1/5

13. května 2015 v 10:32 | RozaBellaBelikov |  Dhampíří vzdor
Po tom všem, co se stalo byla Rose vděčná za klidné relaxování s Dimitrim, za jednotvárné služby při ochraně Lissy a Christiana a za odpoledne, která trávily s Eddiem a Adrianem s Jill. Nikdy by nevěřila, že takový den nastane, ale přesto tomu tak bylo. Ale i přesto věděla, že tenhle klid nevydrží věčně. Něco se blížilo. Něco se mělo stát a mělo to být velké. A to ještě netušilo, jak moc velké to bude.
Seděla zrovna na gauči a vychutnávala si Dimitriho blízkost. Ten si poklidně četl a volnou rukou si namotával prameny jejích vlasů na prsty. Skoro usnula, když jí najednou zazvonil mobil.
"Do háje! Kterej...vůl?"
Překvapeně se podívala na Dimitrije, který jí starostlivě pozoroval.
"Volá můj táta."
"Tak ho nenech čekat. Nikdy nevolá jen tak."
Odložil knihu a sevřel si kořen nosu. To nebude pěkné.
"Ahoj, tati."
"Ahoj, holčičko. Copak děláš?"
"Relaxuju s Dimitrim."
"To je dobře. Jen si užívejte zaslouženého klidu."
"Tak to vyklop. Co se děje?"
"Jak dobře mě znáš. Fajn. Královna si včera zavolala zástupce královských rodů a některé vlivné moroje."
"Lissa nikde nebyla."
"Vím. Byl jsem tam. Princezna je sama a sama toho moc neovlivní."
"To je sprostý."
"To je politika a navíc. Další důvod, proč jí tam královna nechtěla bylo, že by protestovala a královna se chce dál tvářit, že Vasilisa, poslední Dragomirová, je na její straně, že má podporu Dragomirů. I když je Lissa poslední, tak pořád je to Dragomir."
"To je pravda. Tak co se děje?"
"Nic hezkého. Sama uslyšíš na dnešní chůzy. Víc ti neřeknu, protože nechci, aby královna přišla o tvůj výbuch oprávněného hněvu. Chtěl jsem tě jen varovat, že to nebude nic hezkého."
"To jsi mi toho moc neřekl."
"Vím, ale víc ti toho řeknu pak. Teď už musím jít. Zatím se měj."
"Jasně. Ahoj."
Zavěsila a podívala se na muže vedle sebe: "Myslím, že náš klid právě končí."
"Co se děje?"
"Královna zase něco vymyslela. Neřekl mi sice, co ale je si jistý, že se nám to nebude líbit. Je to velké. Navíc z toho vynechala Lissu, kterou většinou bere sebou."
"To se mi nelíbí."
"Mě taky ne. Proč nemůžeme mít chvilku klidu?"
"Za chvilku by tě to nudilo."
"Když budeš se mnou, tak mě nic nudit nebude."
Usmál se na ni a dal jí pramen za ucho.
"Lissa už o tom ví?"
"Ne."
"Měla by to vědět."
"Já vím. Všechno to stojí za prd. Copak nemůžeme aspoň chvíli vést normální život? Já s tebou. Lissa s Christianem. Jill s Adrianem. Mám už toho po krk."
"Já vím, ale jsme spolu a to je jediné důležité."
"Máš pravdu, ale nechci být ta která Lisse zkazí náladu. Poslední dobou zářila jako sluníčko. Nechci jí to vzít."
"Chápu tě, ale měla by to vědět."
"Já vím. Nebude se jí to líbit. Bude naštvaná."
"Ale třeba bude vědět něco víc o tom, co by se mohlo dít."
"Máš pravdu. Jdeme."
Dimitri se zasmál a pohladil jí po tváři: "Vůbec se nezvedáš."
"Když mě se nechce. Takhle je mi skvěle."
"Mě taky, ale musíme jít. Vynahradíme si to později."
"Beru tě za slovo."
"Tak pojď."
Vytáhl ji na nohy a společně se vydaly za Lissou. Přesně, jak Rose čekala, tak se i stalo. Lissa byla naštvaná, že vůbec neví co se děje. Nakonec se, ale dohodly, že by se to mohlo týkat problematiky malého množství strážců. Ale ani jeden netušil, jak to chce královna vyřešit.
Když nastal čas setkání, tak všichni byli překvapeni, kdo všechno se zde nachází. Zahlédla svou matku i svého otce a pár známých strážců. O co tu do pekla jde?
"Vítejte všichni. Jsou velice šťastná, že jsme se tu sešly v tak hojném počtu. Mnoho z vás jistě zajímá, proč jsme se tu dnes vlastně takto sešly. Nebudu vás tedy déle napínat. Jedná se o dlouhodobý problém s malým množstvím strážců. Strigojů je stále více a jsou stále drzejší a nebezpečnější. Tohle nemůžeme již déle ignorovat."
Lissa na ni vrhla významný pohled a poslala jí myšlenku: "Já ti to říkala."
Jen se zašklebila a dál sledovala královnu. Nepříjemný pocit narůstal a jediný pohled na Dimitrije jí napověděl, že on to cítí také a stejně jako jí se to i jemu nelíbí.
"Proto jsem se rozhodla, že v nejbližší době uvedu do platnosti zákon, který zapříčiní větší porodnost u dhampírů."
"Jak to chcete udělat?"
"Dobrá otázka," zamumlala Rose a s potěšením zaslechla vedle sebe Dimitijovo uchechtnutí.
"K tomu bych se dostala...Jak mnoho z vás jistě ví. Mnoho dhampírských žen se raději věnuje svým dětem než službě a mnoho z nich nechce, aby ani jejich děti studovaly a trénovaly se v boji. To nelze změnit bez drastických opatření ke kterým doufám nebude nutno zacházet...."
Rose cítila, jak se Dimitrij vedle ní napjal a sama z překvapením zjistila, že zatla pěti, tak silně až jí začaly krvácet dlaně. Moc dobře věděla na co ta stará semetrika naráží. Nátlak.
"Prostudovaly jsme záznamy stovky těch nejlepších a k tomuto účelu vhodných strážců, kteří v nejbližších dnech nejprve podstoupí zdravotní prohlídku a poté jim bude vybrán nejvhodnější partner nebo partnerka. Z tohoto svazku, pak v průběhu několika měsíců příjdou na svět další talentovaní budoucí strážci."
S každým jejím slovem se její oči rozšiřovaly víc a víc. To snad nemyslí vážně!
"Dovolte, abych sem přizvala nejtalentovanější strážkyni posledních let. Strážkyni Rosemarie Hathawayovou."
Cítila jak se její tělo hýbe dopředu až nakonec stála před královnou a před celým schromážděním.
"Jak mnoho z vás jistě ví, strážkyně Hathawayová, která v této době stráží princeznu Vasilisu Dragomirovou má dokonce s princeznou velice vzácné pouto. Řekněte nám, Rosemarie. Kdo je vašimi rodiči."
"Strážkyně Janine Hathawayová a Ibrahim Mazur."
Sálem to zašumnělo a všichni se podívaly po zmiňované dvojici.
"Ano a jaká výtečná strážkyně vznikla z tohoto spojení. V době kdy ještě nebyla ani plnoletá měla na svém kontě více zabitých Strigojů než většina dospělých strážců za celý život a právě takovéto strážce a strážkyně potřebujeme a právě takovéto nadějné strážce by nám měl tento zákon do budoucnosti přinést."
Rose cítila jak se v ní vztek hromadí. To opravdu nemůže myslet vážně, že ne?
"Samozřejmně, že po tak bojovné ženě nemůžeme chtít, aby se své práce při ochraně morojského rodu, vzdala na dlouhou dobu a tak se v průběhu několika měsíců na královském dvoře objeví jesle pro tyto dhampíří děti, aby jejich rodiče mohly v co nejbližší době zpět do služby."
Tak tohle přehnala!
"To snad nemůžete myslet vážně."
Celé schromáždění utichlo a všichni se na ni šokovaně podívaly.
"Prosím?"
"Nehrajte tu mentálně retardovanou. Moc dobře víte o čem mluvím."
"Něco se ti nelíbí, Rosemarie?"
"Jestli se mi něco nelíbí? Samozřejmně, že ne! To vám už v té vaší makovici pod tíhou koruny přeskočilo?!"
"Rosemarie..."
"Sklapněte, ženská praštěná! Po celá staletí dhampíři jako jsem já umírají pro takové do sebe zahleděné idioty jako jste vy a co z toho máme?! Jednáte s námi jako z póvlem, urážíte nás do krvavých děvek a přitom jsem nepoznala ani jednoho moroje, který by neprohlašoval, že je to zvrhlé a přitom to nezkoušel! Rozkazujete nám a zakazujete nám některé naše vztahy jen proto, že si myslíte, že na to máte právo a přitom se tváříte, že to vlastně děláte pro naše dobro. Že nám vlastně podáváte oběť tím, že nám milostivě poskytuje svoji DNA! Myslíte i, že jste pro nás nenahraditelní? Omyl! MY nepotřebujeme VÁS! To VY potřebujete NÁS!"
"Co si to dovoluješ?"
"Co si to dovoluju JÁ? To vy jste vymyslela tuhle kokotinu a čekáte, že to přijmu s klidnou hlavou stejně jako zbytek dhampíří kultury? Zamyslela jste se nad tím proč vůbec mnoho strážců se vzdá služby, zůstane raději doma s dětmi, ikdyž je poté nazývají krvavými děvkami a jsou zavrhnuti? Proč mnoho noviců z akademií odejde a raději loví Strigoje na vlastní pěst? Uvažovala jste nad tím někdy? Já vám řeknu proč. Protože mají dostatek odvahy, aby nám ostatním ukázaly, že nemusíme žít podle toho jak nám morojové kážou! Celé generace žijou pod nadvládou morojů, ale já už takhle žít odmítám! Vy se vůbec nestaráte o naše blaho, tak proč bychom vás měly poslouchat?!"
"Rosemarie..."
"Ještě jedno slovo a budou vás seškrábávat ze zdi! Uvědomte si laskavě, že my dhampíři nejsme vaše loutky! Nebudeme skákat, jak pískáte!"
"Jak to tedy chceš vyřešit, když jsi tak chytrá?"
"Inteligence se přeceňuje. Nemusím mít vysoké IQ, abych věděla, že melete úplný sračky. Lepší je mít zdravý selský rozum. Tvrdíte, že je málo strážců, že? To je sice pravda, ale kdyby jste uvažovala trochu víc, tak by vám došlo, že někteří jich mají zbytečně moc. Váš syn na kterého jste tak pyšná například. Kolik strážců má váš syn Nathan Ivaškov? Osm. Osm strážců, které v podstatě ani nepotřebuje! Kdy naposledy opustil královský dvůr? Mimo ochranou bariéru je maximálně jednou za uherský rok a stejně má tolik strážců a to jen proto, že je to váš syn! Jen proto, že je to Ivaškov! Ani není důležitý. Všechny funkce, které má získal jen díky vám a ani není v tom, co dělá moc dobrý! Je mnoho morojů, kteří by si zasloužily více strážců nebo aspoň jednoho, ale na ty se kvůli takovým jako je váš syn nedostane! Řekněte nám tady všem, proč jste nechtěla, aby mladý pan Christian Ozera měl svého strážce? Protože se jeho rodiče před lety rozhodly zle a on na to jejich vinou doplácí, ikdyž on neudělal nic špatného. Kdyby byl Ivaškov, rozmlouvala by jste jeho strážci službu u něj? Samozřejmně, že ne! Proč by, ale měl nadějný strážce s pověstí ruského boha, jakým bezpochyby strážce Dimitrij Belikov je, strážit budoucího Strigoje, že? Vždyť je to jenom Ozera, že?"
Dav souhlaně zamručel, když jim konečně začalo docházet, že ona mluví pravdu.
"Takhle bych mohla pokračovat dál a dál! Proč se nadějní strážci mají kopat do zadku nudou na královském dvoře, když můžou být venku a být užiteční? Víte o skupinách bývalých noviců a dnešních lovců, kteří loví a ničí strigoje. Víte, že za strážce dělají většinu špinavé práce a přesto je pokaždé schazujete a urážíte! Říkáte tady, jak jsem skvělá a podobné věci, ale to jste neviděla v akci je! Já ano! Bojovala jsem s nimi! Zabíjela s nimi! Většina z těch mužů a žen je daleko lepší než jsem já a přesto zatímco bych se já podle vašich slov měla vyhřívat v záři popularity na kterou vám z vysoka seru, tak oni musejí snášet urážky a klacky které jim házíte pod nohy tím, že se je snažíte za každou cenu dotáhnout do služby, ikdyž je to proti jejich vůli. Proč si z nich nevezmeme příklad a nepošleme jen tak kam patří místo čekání na nějakého pošetilce, co zaútočí na nás?"
"O tomhle ty nerozhoduješ. Sama chráníš Vasilisu..."
"Vy jste jen do sebe zahleděná sebestředná morojka, která si nevidí ani na špičku nosu! Samozřejmně, že chráním Lissu! Ne, proto, že je morojka. Ne proto, že je královská! Vůbec ji nechráním, protože je poslední Dragomirová! Chráním jí, protže je to moje nejlepší přítelkyně! Chráním jí vlastním životem, protože chci a ne proto, že mi to vy nebo kdokoliv jiný nařizuje!"
"Tak proč...?"

"Proč jsem nespokojená? Protože vašeho pokrytectví mám už plné zuby! Morojové ovládají magii a k čemu jim je? Mohly by ji používat při své obraně a nečekat slepě až je přijde nějaký dhampír zachránit! Víte o tom, že Nathan ovládá oheň? Jednu z nejúčinějších zbraní proti Strigojům a jak ho používá? Zapaluje s ním oheň v krbu a schovává se za své strážce! Každý druh magie se dá jistým způsobem použít proti nim. Buď jako rozptýlení nebo zbraň, ale morojové to nedělají! Schovávají se za námi a vzápětí se po nás opět vozí, schazují nás a panovačně rozkazují! My umíráme pro vás, ne vy pro nás a přesto nemáme skoro žádná práva! Hrajete si na bohy a čekáte, že budeme nadšeně podporovat ten váš pošahanej šukací zákon?!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama