Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Bojovná morojka 17

14. srpna 2016 v 20:57 | RozaBellaBelikov |  Bojovná morojka
Dimitri Belikov
Když viděla ten obrovský dort, tak jásala a vyšilovala, jako malá. Každou chvíli jsem u ní objevoval další a další části její osobnosti, které jsem si ihned zamiloval.
Když sfoukávala svíčky, tak mi hlavou vrtalo, co si přála. Snad se jí to splní.
"Co sis přála?"
"To se neříká. Nesplnilo by se to a já chci, aby se to splnilo."
Věnovala mi široký úsměv a já jsem jí ho musel oplatit. Byl jsem rád, že jsem měl ten nápad s oslavou. Rose vypadala nádherně spokojená a to je to jediné, co chci. Bavil jsem se s její matkou, když k nám přiběhla a pověsila se mi na ruku.
"Copak?"
"Ahoj, mami. Na chvilku ti ho ukradnu."
"A proč smím-li vědět?"
"Lissa se vytahuje, že mě s Christianem porazí, tak jsem jí řekla, že proti nám s Dimitrijem nemají nejmenší šanci. Tak jdeš do toho, soudruhu? Nakopeme jim zadky."
"Rose!"
"Jen obrazně řečeno, mami. Neudělám to doopravdy, i když Christian si o to dlouho koleduje..."
Ten konec zamumlala, abych ji slyšel jen já, ale slyšela to.
"Přestaň mumlat. Jen jděte a bavte se. A, Rose?"
"Ano, mami?"
"Nakopej jim, holčičko."
Tohle bych do jinak vždy přísný Janine Hathawayový neřekl, ale takhle už jsem chápal, proč ji Abe, tak moc miluje.
"Vyhraju pro tebe, mami, tak se dívej. Jdeme, soudruhu."
"Jasně, soudružko."
Chytil jsem ji kolem ramen a vedl jí k dráze. Uraženě mi vrazila loket do žeber, ale dnes mi nic nemohlo zkazit náladu a tak jsem si její popichování užíval.
"Tak pojď, Rozo. Máme souboj, který musíme vyhrát."
Rose se velmi rychle zlepšila a tak jsme je drtily a nakonec i vyhrály.
"Tým Belikov vítězí! Smůla, Ozero. Jsme nejlepší."
"Tak tým Belikov, říkáš?"
"Jasně. Kapitán Belikov díky kterému náš tým vyhrál. Díky němu a jeho vyučovacím metodám jsem ti mohla natrhnout pr- ….však ty víš jak je to dál."
Pobavilo mě, jak pod přísným pohledem matky upravila svůj slovník.
ooOoo
Když oslava končila, tak už byla sotva při vědomí a pořád usínala, tak jsme to rozpustily a já ji odvedl k jejímu pokoji, kde Lissa už dávno spala, protože ta to vzdala před víc jak hodinou.
"Rozo?"
"Ano?"
Z kapsy jsem vyndal podlouhlou krabičku a podal jí ji. "Všechno nejlepší."
"To jsi nemusel. Už jsi pro mě udělal tolik..ta oslava..."
"Chtěl jsem."
"Dimitri..."
"Doufám, že se ti ten náramek líbí."
"Líbí? Miluju ho! Už ho nikdy nesundám z ruky!"
Nasadila si ho a celá šťastná si ho prohlížela.
"Je uchvátný. Děkuju."
Když se na mě tak dívala, zářící oči, úsměv na plných rudých rtech..neodolal jsem a přitiskl svoje rty na její. Překvapeně vydechla a polibek mi začala oplácet. Byl jsem její reakcí potěšený a tak jsem ho prohloubil a přitiskl jí na svoje tělo. Bylo to úžasné a vydržely jsme takhle několik úžasných minut. Potom jsem se musel neochotně odtáhnout. Roza stála přede mnou, rty měla napuchlé, oči se jí leskly a tváře byli zarudlé. Měl jsem chuť ji políbit znovu a jen silou vůle jsem se ovládl.
"Jsem rád, že se ti dárek líbí."
Omámeně zamrkala a pak se na mě usmála.
"Já jsem ráda, že se mi splnilo narozeninové přání."
Narozeninové přání? Ona si přála, abych ji-? Pohladil jsem ji po tváři a vtiskl jí na rty ještě jeden drobný polibek. "Dobrou noc."
"Dobrou? Po tomhle asi neusnu."
"To zvládneš."
"Dobrou noc, Dimitri. Děkuju za ten dnešek."
"Nemáš zač. Udělal jsem to rád."
Odešel jsem do svého pokoje, kde jsem si povzdychl a prohrábl si vlasy. Jak se mám teď držet zpátky potom, co jsem jí líbal? Už předtím to bylo těžké, ale mohl jsem to svést na to kouzlo, ale teď? Jakkoliv byl ten polibek úžasný...neměl jsem to dělat, ale ať se propadnu jestli se za něj budu omlouvat. Už dlouho jsem to chtěl udělat. Sice jsem ji nechtěl zlíbat skoro do bezvědomí, ale už se stalo a naštěstí nevypadala nijak vyděšeně. Naopak. Vypadala spokojeně a krucinál, tak strašně přitažlivě. Její výraz přímo sváděl ke hříchu, ale tohle jí nemůžu udělat. Musím se ovládat. I když to bude těžké. Do prdele!

Rosemarie Mazurová
Svezla jsem se po zavřených dveřích a dala jsem si prsty na rty. Jak mám po tomhle usnout, když jediné co chci je jít za ním a znovu ho políbit?
Radši jsem si šla dát sprchu a spát. Ono to tak bude lepší. Sundala jsem si prsten a sponku a šla jsem spát. Díky únavě jsem usnula rychle, ale klidné spaní jsem neměla.
Zdálo se mi o tom polibku a když jsem to aspoň ve snu chtěla posunout dál, tak jsem najednou zaslechla smích.
"Adriane!"
"Copak, malá hrdinko? To jsem netušil, že máš tak hříšné sny o svém strážci."
"Sklapni! Co tu vůbec děláš? Chci spát."
"Vždyť spíš."
"Moc dobře víš, jak to myslím!"
"Nečerti se nebo ti nedám tvůj druhý dárek."
"Co?"
"Ty jsi dneska nějak zabržděná." Chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě. "Teď se dívej."
Najednou se prostředí mého snu změnilo. Rozhlédla jsem se, protože mi to bylo povědomé. Všude byl sníh a mě došlo, že je to z našeho výletu k Dimitriho rodině.
"Jak-?"
"Jsme v jeho snu. Předpokládal jsem, že si myslíš, že o tebe nestojí, že?"
"Ano."
"Pak se pleteš. Už nějakou dobu se mu každou noc zdá jen o tobě."
"Jak to víš?"
"Chtěl jsem zjistit, jak to s tebou myslí vážně a on je v tom až po uši."
"A ty jsi mě vzal do jeho snu, abych..co?"
"Aby ses přestala strachovat o hloubku jeho citů. Miluje tě opravdu hluboce, víš o tom?"
Překvapeně jsem sledovala, jak ze mě oprašuje sníh a pak mě líbá.
"Všechno nejlepší, malá hrdinko."
Dojatě jsem se na něj podívala a pevně ho objala. "Děkuju."
"Budu se červenat...Udělal jsem to rád. Ukázalas mi, že můžu svůj život i žít a ne jen ho prochlastávat a prosouložit s náhodnými ženami a dívkami."
"Adriane!"
"Co? Mohl jsem použít horší výraz. Teď pojď než si nás všimne. Navíc je to moc namáhavé."


Druhá extra kapitolka pro vás všechny :) Doufám, že jsem vám touhle týdenní extra náloží udělala radost. Od pondělí by zase měly vycházet tři kapitolky týdně, ale pokusím se o víc. Teď je trochu rušnější období, člověk pořád lítá s děckama po doktorech, takže moc nepíšu, ale až se to zase uklidní, tak budu pokračovat dál. MAteriál mám na několik kapitol dopředu, tak nebojte :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | 14. srpna 2016 v 21:51 | Reagovat

Jééééééé, 3 kapitolky dneskaaaa :-D Nádherné počteníčko :-) Jen tak dál :-)

2 Vampyrka Vampyrka | 14. srpna 2016 v 22:46 | Reagovat

Tak ta minula a tadle kapitolka se mi libi zatím nejvíc 😍 Bylo hezky jak se polibili. A dárek od Adriana v podobě snu proste bezva .jen tak dál 👍

3 Jackie Jackie | 14. srpna 2016 v 22:51 | Reagovat

paráda. Skvelé kapitolky :-) Ďakujeeeem :-)

4 Verca Verca | 15. srpna 2016 v 6:49 | Reagovat

Bolo to výborné...super kapitoly...už sa neviem dočkať ďalších...

5 petra petra | 15. srpna 2016 v 21:12 | Reagovat

To bolo tak romantické, ďakujem! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama