Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Nevěsta z pekla 5

14. června 2017 v 6:52 | RozaBellaBelikov |  Nevěsta z pekla
Je Rose v pořádku? Pomůže jí Dimitri cítit se lépe?Smějící se


"To bude...dobré..."
Neudržela se vzpřímeně a padala k zemi, ale to už se vrhnul k ní a zachytil jí, aby se nepraštila o skřínku vedle které byla. Bolestivě si narazil rameno, ale hlavně že jí nic nebylo. Zadíval se na její čelo a všiml si ošklivé popáleniny na její jemné kůži. Byla zraněná, kvůli němu a jen kvůli takové pitomosti. Chtěl by jí pomoct, aby se cítila lépe. Jenže jak?
Vybavil si, jejich rozhovor před několika okamžiky a rozhodl se jednat. Rose byla slabá a ztrácela vědomí a to jen kvůli troše svěcené vody...
Pootočil jí hlavu a přitiskl své rty na její. Byl to sice krátký polibek, ale když se odtáhl, tak si všiml, že kůže na jejím čele se pomalu hojí. Zvedl jí do náruče a uložil do postele, musela teď odpočívat. Chtěl se zvednout, ale chytila ho za rukáv. "Neopouštěj mě."
"Jdu si jen dát sprchu a smít ze sebe tu svěcenou vodu. Teď, když to vím, tak si na to dám pozor."
"Děkuji."
"Spi. Hned jsem u tebe."
Zavřela oči a za chvilku nevěděla o světě. Vytáhl látku svojí košile z jejích rukou a odešel do koupelny. Když na něj dopadaly kapky vody, tak přemýšlel. Záleželo mu na Rose, to věděl, ale záleželo mu na ní tolik, aby se s ní navždy svázal? A jak dlouho by bylo její navždy? Nic pořádného o ní nevěděl. Co když mu zamlčovala něco, co by jeho rozhodnutí změnilo? Očividně jí na něm záleželo, jinak by pro něj přece neriskovala a neplnila by jeho přání. Neměl dobrý pocit z toho, že jí něco přikazoval, i když neplnila jeho příkazy úplně. Dokazovalo to jak se sama vydala za Tashou a jen bůh ví, co všechno jí provedla. Musel se toho o ní dozvědět víc a pak se rozhodne. Vypnul vodu a pro tuhle chvíli klidnější se vydal za ní.
Ráno se s ním už vydala na snídani jako obvykle.
"Rose!"
Přihnala se k nim Lissa s širokým úsměvem. "Jsem tak ráda, že ti je už lépe."
"Děkuji. Poslední dobou jsem toho málo naspala. To nejspíš bylo tím. Včera jsem si pospala a cítím se dobře. Taky jsem dostala léčivý polibek od Dimitriho...." S úsměvem pokrčila rameny a začala se věnovat snídani.
"Ale stejně by sis měla zajít k dárci. Půjdeme spolu, ano?"
"Spolu? Nemám ráda, když mě u toho někdo sleduje."
"Každá bude u někoho jiného. Pojď, to ti udělá dobře."
"Ale..."
"Trvám na tom."
"Tak dobře. Možná máš pravdu."
Jen co byli z dohledu Lissy, tak si povzdechla. "Další plýtvání energií.."
"Na co?"
"Přece jsem ti slíbila, že nebudu jíst lidi. Proto použiji magii, aby si myslel, že se to stalo."
"Jenže bude chybět kousanec."
"Nebude. Vytvořím iluzi, která bude postupně mizet."
"Unavíš se tím."
"Ale neporuším slib....."
Nedokázal vysvětlit ty pocity, které nyní měl. Ona to opravdu myslela vážně?
"Dimitri? Rose?"
Oba se překvapeně podívali na Albertu, která je s vážným výrazem sledovala.
"Děje se něco?"
"Můžeme si v klidu promluvit?"
"Jistě. Zabere to dlouho? Lissa chtěla, abych se k ní připojila na návštěvě u dárce."
"Obávám se, že tahle možnost tam je."
"Dobře, pošlu jí zprávu."
Chvilku cvakala do mobilu zatímco ji Dimitri za ruku vedl za Albertou do její kanceláře. Alberta je usadila a chvilku je pozorovala než si povzdychla.
"Můžete mi říct, co se včera stalo?"
"Co přesně?"
"Jeden strážce vás viděl u hranice ochran. Rose používala magii na několik strigojů. Byla jsem se tam podívat a tráva je tam skutečně spálená."
"Z čeho nás obviňuješ, Alberto?"
"Z ničeho, Rose. Jen chci vysvětlení."
"Včera jsem se necítila dobře a tak jsem se šla projít. Trochu jsem se zamyslela a zabloudila jsem. Dimitri měl o mě starost, tak se vydal hned za mnou, ale když mě nenašel v pokoji, tak se mě vydal hledat. Je to celé moje vina a velice mě to mrzí. Netušila jsem, že jsem tak blízko ochran. Omluvám se."
Vypadala jako malé opuštěné štěňátko s tím jejím výrazem a Alberta po chvilce roztála.
"To ti nikdo vyčítat nemůže. Neznáš to tady pořádně a tak je pochopitelné, že se tohle může stát. Hlavně, že jsi v pořádku."
"Nezlobíš se na mě?" zeptala se jí s rozzářeným výrazem, který Albertu úplně obměkčil. "Ne."
"To jsem ráda. Dimitri se na mě zlobil, protože měl o mě strach."
"Podle toho, co jsem slyšela, sis vedla přímo ukázkově. Ten strážce o tobě bude mít spoustu nocí mokré sny podle toho jakým způsobem mluvil. Uchvátila jsi ho...a taky ti viděl kalhotky..."
"Co mi viděl?!"
"To je to jediné, co ti na tom vadí?"
Alberta se skvěle bavila nad jejím výrazem. "Malá daň za používání magie na nevhodných místech. I když docela mu závidím."
"Vážně? A co?"
"Ukázala jsi mu kalhotky."
"Alberto!"
"Nádhera, takhle křičíš i Dimitriho jméno?"
"Přestaň si ze mě utahovat! Není to vtipné!"
Přestože se snažila tvářit bojovně, tak měla zarudlé tváře. "Uvedla jsem tě do rozpaků?"
Propalovala ji vzteklým pohledem než si odfrkla, narovnala se a po jejích rozpacích ani stopy. Její tvář byla přesně tak arogantní, jak se od morojské princezny očekávalo.
"Tss, jako kdybys něco takového dokázala."
"Jsi roztomilá, když si hraješ na tvrdou v nepříjemné chvíli."
Rose se otočila a naklonila se přes stůl až jí šlo vidět do výstřihu, pak k jeho velikému šoku vylezla na stůl až na něm klečela hezky na čtyřech nakloněná k Albertě, tak blízko, že chybělo málo a políbila ji.
"Kdo je teď v rozpacích, má drahá?"
Zamrkala na ni řasama a pak se naklonila blíž k jejímu krku a z hluboka se nadechla.
"Jaká to krásná vůně..úplně se mi sbíhají sliny....ale je to taková škoda....."
Znovu se naklonila k jejímu obličeji a zamyšleně sledovala Albertu zatímco jí prsty levé ruky přejížděla po tváři a spánku, která k jeho velkému šoku vypadala v rozpacích. Ona něco takového uměla? Alberta, kterou nerozhání snad nic na světě?
"Škoda?"
"Ano...patřím jen Dimitrimu a ten má přeci jenom lepší vůni...možná bys měla zjistit jakou používá kolínskou....."
Elegantně sklouzla ze stolu a stoupla si vedle něho. "Můžeme?"
"Kam?"
"Jít si hrát přece. Dostala jsem na tebe chuť."
Chytila ho za kravatu a vedla ho ven zatímco zkoprnělé Albertě poslala vzdušný polibek a zavřela za nimi dveřmi. Jen co byli dost daleko, tak se rozesmála. "Viděl jsi jak se tvářila?"
"To jsi neměla, Rose. Chudák Alberta."
"Copak? Splnila jsem jí její sen. Měla na stole krásnou dívku, která ji sváděla. Sen každé lesbičky."
"Ale stejně si myslím, že jsi to trochu přehnala, Rose."
"Proč? Chtěl si být na jejím místě, Dimitri? Můžeme to změnit. Obléknu se jako sexy sekretářka a začnu tě svádět. To by se vám líbilo, šéfe?"
Zaplašil neodbytné myšlenky než jí na to stihne kývnout. "Ne, děkuji."
"Tak dobře, možná později."
"Uvědomuješ si, že teď ti bude nadbíhat? Stejně jako polovina mužské populace tady?"
"Nikoho z nich nechci, jediné koho chci jsi ty a moc dobře to víš. Navíc nechápu proč se zlobíš. Přivedla jsem ji na jiné myšlenky, takže už nebude řešit ten incident v lese. A taky jsem zjistila, který strážce to viděl takže můžu zjistit, co všechno viděl a pokud to bude třeba, tak mu lehce poupravit vzpomínky."
"Unavíš se tím."
"To už tady snad bylo, ne? I když tohle je jednodušší než když bych musela falšovat krmení. Vážně mu neublížím, Dimitri. Slibuji. Pokud chceš mít jistotu, tak mi to můžeš přikázat."
"Nechci ti nic rozkazovat, není to správné."
"Pak mi tedy musíš věřit. Pokud mě tedy omluvíš, jdu se o to postarat a pokud vím, tak ty máš povinnosti u Lissy. Odchytnu si tě později." Než ji stihl zastavit, tak před jeho očima zmizela. Sakra!

ooOoo

Dnes večer se konal absolventský ples pro ty jenž budou po konci školního roku navždy opouštět brány akademie a on se tu motal jako případná pomoc. Alberta mu velkoryse dala volno, aby se mohl věnovat Rose, která za pár dní "odjíždí". Když už byl myšlenkama u Rose, tak kde byla tak dlouho? Připravovala se s Lissou a tak byl vyhnán napřed. Podvolil se jen proto, protože si byl jistý, že tady Lisse nebezpečí od strigojů nehrozí a je s ní Rose. Ta by určitě nedovolila, aby se jí něco stalo a dokázala by ji ochránit i před člověkem. Co byl proti tomu netvor noci? Pro ni jako pro démonku to nemohla být veliká fuška.
Když se dveře otevřely, tak si všiml jak ty dvě přicházejí zavěšené pyšně se tvářícímu Christianovi do rámě. V tu chvíli ho všichni propalovali nenávistnými pohledy. Lissa vypadala nádherně, ale oproti Rose neměla šanci. Ta na sobě měla rudé šaty bez ramínek s černou stuhou pod prsy a volnou sukní ke kolenům. Vlasy měla více navlněné a napůl svázané do drdolu a napůl rozpuštěné. Přesněji prameny vepředu byly rozpuštěné a vzadu vypnuté, takže byla její krásná šíje vystavená na obdiv. Ve vlasech měla velikou rudou růži, která byla..neuměl pro ni najít to správné přirovnání, protože takovou nikdy v životě neviděl. Měla barvu rudé krve a chvílemi vypadala, že se pomalu rozpouští a bude stékat stejně jako krev. Některé okvětní lístky dokonce vypadaly, že zadržují kapky krve už už připravené kdykoliv skápnout k zemi.
Ve chvíli, kdy si ho Rose všimla se usmála, musel jí úsměv vrátit a pohledem ji znovu zhodnotil. Od jejích krásných vlasů a nádherného obličeje přes svůdné křivky jejího těla a neuvěřitelně krásné štíhlé nohy v černých punčochách a obuté v černých lodičkách. Byla nejkrásnější dívkou v sále a věděla to a on se cítil neuvěřitlně pyšný, že patřila jen jemu.
Christian ji dovedl až k němu, kde mu ji pyšně předal jako otec, který odvádí svou dceru k oltáři. Převzal si ji a pak už je nechali o samotě s přáním hezké zábavy.
"Nuže, zdá se, že mám na celý večer volno a byla by škoda nevyužít toho, jak krásně jsi dneska oblečená. Smím tedy prosit?"
Překvapeně zamrkala než se usmála a uchopila jeho ruku. "S tebou bych šla i do nebe."
"Neříká se do pekla?"
"To ano, ale tam jsem doma. Nebyla by to výzva ani trest pro tak nebohou duši jako je ta má."
Odvedl ji na parket a pustil se s ní do tance. Vše v tu chvíli zmizelo a byli jen oni dva. Dvě duše tančící až na věčnost za zvuků klavíru a houslí, jenž vyluzují tu nádhernou melodii. Na ničem jiném nezáleželo. Kým je on, kým je ona. Byli jen oni dva. Točili se po parketu a jemu to připadalo jako věčnost, kdy se takhle cítil. Nechtěl přesně tohle? Přeci jen chtěl dívku se kterou by mohl strávit zbytek života, ale opravdu tou dívkou byla Roza?
Hudba ustala a on se jako v mrákotách zastavil. Teprve tehdy si uvědomil, že dav kolem nich ustoupil a teď jim všichni tleskají. Ohlédl se a většina měla ve tváři jakýsi okouzlený výraz. Rose se zlehka uklonila jako kdyby tohle bylo naprosto normální a pak se mu zavěsila do rámě a spolu opouštěli sál. Každý se skleničkou v ruce.
"Už dlouho jsem neviděla, tak krásnou noční oblohu."
"Jaké to tam u vás je?"
"V sídle nebo mimo něj?"
"Mimo."
Usmála se a zahleděla se na oblohu zatímco se rukama objala. Ihned si sundal sako a hodil jí ho přes ramena. Přitáhla si ho těsněji kolem ramen a usmála se ještě víc. "Děkuji."
"To nic nebylo."
Znovu upřela zrak na hvězdy a on byl její krásou naprosto okouzlen. Jak něco tak krásného jako samotný anděl mohlo být zlé?


V příští kapitole se dozvíme něco o pekle a o minulosti Rose....
P.S. Vím, že Alberta určitě není lesbička, ale chtěla jsem něco nového a je docela sranda psát o tom, že jsou z Rose unešené i ženské a nejen mužský :-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jackie Jackie | 14. června 2017 v 7:05 | Reagovat

Tak tá scéna s Albertou bola úžasná :D A Romitri v strede parketu boli tiež úžasný :-) Som zvedavá čo sa dozvieme o Rose. Nádherná kapitola ;-)

2 Anabel Anabel | E-mail | 14. června 2017 v 7:17 | Reagovat

Jo, to máš pravdu s tou Albertou 😀 Vždy se tím pobavím 😁😝 Rosina minulost? Tak na to se těším ☺️

3 petra petra | 14. června 2017 v 10:27 | Reagovat

Bomba! Dúfam, že nás čaká ešte viac romantiky! :-)

4 Daisyrose Daisyrose | Web | 14. června 2017 v 11:17 | Reagovat

Alberta jako lesbička, je suprová, co ty víš třeba v tajnosti byla, jen nám to autorka nedala vědět.

Jinak to bylo suprová kapitolka, doufám že bude více romantiky a Dimitri ji začíná mít rád. Jsem zvědavá na to, jaké to Rose v pekle měla. Třeba se z ní nakonec stane smrtelník a zůstane s Dimitrim až do konce života. Nebo se objeví Abe a vezme ji domů. :-)

5 Kulisek129 Kulisek129 | E-mail | 14. června 2017 v 15:41 | Reagovat

Parádní kapča :-)
Jsem ráda, že se tam víc angažuje Alberta, v knize to byla jen taková nepatrná postava.
A dost mě zajímá ta Rosina minulost :-)

6 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | 14. června 2017 v 22:39 | Reagovat

S tebou bych šla i do nebe."
"Neříká se do pekla?"
"To ano, ale tam jsem doma.

:-D :-D :-D

Teda nádheraaa :-)

7 Simona Simona | Web | 15. června 2017 v 20:31 | Reagovat

Mě tedy ta Rose a její minulost taky hodně zajímá. A Alberta nemá chybu, je skvělá a to je suprový oživení...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama