Strážkyně může zemřít, ale její duše kráčí dál.

Začala jsem znovu žít 1

9. února 2018 v 20:38 | RozaBellaBelikov |  Začala jsem znovu žít
Jak to dopadlo s Rose a ostatními hrdiny? Poslední díl trilogie...



Pohlédni do svého nitra. Co tam vidíš?
Pomalu otevřela svoje unavené oči a rozhlédla se. Všude kolem byla jen tma a naprosté ticho. Kde to byla? Co se stalo? V dálce zahlédla slabounké světýlko a jemný třpyt. Zdálo se jí to nebo to bylo skutečné? Vydala se blíž a překvapeně se dívala na slabě zářící mlečně vypadající dým, který se převaloval jen tak ve vzduchu ve tvaru koule.
Pohasíná světlo tvé duše?
Sledovala to zářivé světlo a zamračila se, když si všimla, že je světlejší a světlejší. Co se dělo?
"Nemůžete pro ni něco udělat? Vždyť umírá!"
"Uklidněte se, prosím. Udělali jsme, co se dalo. Zbytek je na ni."
"To je všechno, co k tomu řeknete?!"
"A co by jste chtěl slyšet? Je zázrak, že je vůbec naživu. Kdokoliv jiný by s tolika zraněními byl dávno po smrti! Polovina jejích zranění je sama o sobě smrtelná! Co po nás ještě chcete?! Opravdu už nemůžeme dělat nic než jí ulevovat od bolesti a pomocí přístrojů ji udržet při životě do doby než se z toho dostane nebo..nebo zemře."
Odkud to jde? O kom to mluví? Kdo jsou ti lidé? Zná je? Znovu se zahleděla do toho světla a najednou byla někde jinde. Rozhlédla se okolo a všude byli jen plameny, vraky aut a polorozbořené budovy. Měla pocit, že to místo zná, ale že určitě nevypadá jako tohleto místo. Bylo tohle místo odrazem její duše? Rozhlížela se okolo a konečně si toho všimla. Těla. Mrtvá těla ležící všude okolo. Lidé, strážci i strigojové. Všichni mrtvý, bez rozdílu. Jediný kdo tam byl vysoký muž s tmavými vlasy, světlou pletí a rudými očima. Strigoj!.....Zamyslela se a zadívala se na něj pozorněji a pak na tělo u jeho nohou. Frigg? Karnak!
Sžírá tě vztek? Zocelil tě žár?
Vztekle zavrčela a rozeběhla se k němu, ale než se k němu dostala, tak záhadně zmizel jako kdyby tam nikdy nebyl. Vztekle zakřičela a rozhlédla se okolo. Tak tohle ji čeká? Bude do konce věčnosti pronásledovat přeludy muže, kterého z celého srdce nenávidí?
Pohlédni hlouběji.
Zatřásla hlavou a pokusila se uklidnit a nakonec se jí to podařilo. Okolí se rozplynulo a jediné co před ní bylo, bylo sklo vyleštěné jako zrcadlo, takže v něm krásně viděla svůj vlastní odraz. Tohle vážně byla ona? Sledovala známé a přesto neznámé rysy její tváře. Tahle od pohledu nešťastná a tvrdá osoba byla ona? Pootočila hlavou a její odraz udělal to samé. Zkusila to na druhou stranu a se stejným výsledkem. Až na to, že měla pocit, že její odraz je nepatrně pomalejší než ona.
"Kdo jsi?"
"Jsem ty."
"Ty nejsi já."
"Jsem, obě jsme stejné a zároveň jiné. Já jsem ta, kterou nenávidíš ze všeho nejvíc."
"To není pravda."
"Ale je a ty to víš. Není pravda, že by jsi tak moc nenáviděla Karnaka, nebo Vasilisu s Dimitrim a všechny ty, co ti tak moc ublížili....ne. Jediný koho jsi kdy doopravdy nenáviděla jsi byla ty sama."
"Zmlkni. Mluvíš o něčem, čemu nerozumíš."
"Opravdu? Jen se na sebe podívej. Jsi stroj na zabíjení bez kouska citu nebo pocitu viny."
Odraz se rozplynul a ona viděla všechny ty boje, kterých se účastnila. Viděla sama sebe, vrhat se do boje bez rozmyslu. S kamenou tváří a smrtelným odhodláním. Jeden po druhém padala těla k zemi, ale s ní to nijak nepohlo. Viděla sama sebe, jak bez emocí dře své tělo do úmoru během tréninků a v tělocvičně nebo v posilovně či bazénu, kdy plavala a plavala. Rychleji a déle než všichni ostatní. A pořád měla na tváři ten tvrdý výraz, rty sevřené do pevné linky, takže nebyli tak plné a od pohledu měkké jako obvykle, ale úzké a zvrdlé. Viděla sama sebe jak bez váhání prohnala kulku hlavou holčině, které mohlo být tak patnáct let. A o které mohla říct, že tam byla jen ze dvou možných důvodů. Buď ji přinutili nátlakem nebo jí sprostě lhali.
"Vidíš to? To jsi ty."
Kýmpak chceš být?
Znovu se její odraz změnil, ale už tam nestála ona, ale strigojka s její tváří.
"Vidíš? Vidíš kým jsi? Proč se tomu bráníš?"
"Proč je připoutána, jako nějaké zvíře? Ubližuje jí to."
"Je nám líto, ale stalo se toho, čeho jsme se obávali od chvíle, kdy jsme na jejím krku našli stopy po kousnutí. Museli jsme to udělat, protože při vizitě se najednou vymrštila z postele a odhodila sestru na zeď než se zhroutila v bolestivé křeči. Prohlédli jsme ji a našli jsme její oči měnící se na strigojí a zase zpět. V jejím těle je strigojí jed. Nemělo by ho tam být mnoho, protože s tím stále dokáže bojovat, ale pokud prohraje, tak si nemůžeme dovolit nechat tu běhat silnou po krvi lačnící strigojku. To snad chápete."
"Ale ty pouta ji zraňují."
"Lepší než kdyby někoho zabila. Takhle taky bude pro vaši chráněnkyni jednodušší osvobodit ji z jejího prokletí, stejně jako to udělala u vás, ne?"
Strigojka? Ona přece nemůže být strigojka! Nechce!
Ať najdeš cokoliv, drž se toho. Neboj se ničeho, co se v tobě ukrývá.
Ne, tohle ona nedovolí. Zhluboka se nadechla, zavřela oči a pak pomalu vydechla. Soustředila se na to, aby uklidnila svoje srdce a ve chvíli, kdy znovu otevřela oči, tak bylo její pověstné ledové sebeovládání z kamene zpět. Nyní byla znovu tou bojovnicí beze strachu, která vedla ostatní bojovníky do boje klidně i na smrt a zářila u toho jako hvězda na noční obloze. Nyní znovu byla tou Valkýrou jakou vždy podvědomě byla a určitě i nadále bude. Ať chtěla nebo ne, byla zrozena pro boj a to znamená, že se nikdy nemůže vzdát. Ani nechce. Nikdy nesmí polevit nebo se vzdát. Nikdy.
Rozeběhla se a proskočila sklem. Ihned chytila strigojku pod krkem a přirazila ji k zemi.
"Můžeš si myslet, co chceš, ale nedovolím ti vyhrát. Nikdy nebudu tebou. Budoucnost kterou chceš, nedostaneš, protože tě teď a tady zastavím."
Znovu s ní praštila o zem, ale v zápětí byla odkopnuta a obě se s velikým nasazením pustili do boje.
"Doktora! Sežeňte doktora!"
Ocitla se na zádech a tak rychle skrčila nohy na břiše, aby jí nemohla přišpendlit a pak se dostat k jejímu krku a vyhrát tím, že z ní udělá zrůdu. Během chvilky jí držela na zemi a pomoci chvatu, co jí naučila Frigg jí lámala zápěstí i loket zároveň.
"Teplota jí vyletěla skoro ke 40°C, srdce se zrychlilo o skoro dvojnásobek a čerstvě zahojená plíce kolabuje....! Tohle její tělo nemůže vydržet dlouho!"
Stála proti ní, obě plné šrámů, i když strigojka na tom byla hůř a její ruka byla na dvou místech ohnutá v nepřirozených úhlech.
"Proč tomu vzdoruješ? Co tě čeká tam venku? Tvoje nejlepší kamarádka tě zradila a snažila se dostat do postele muže, kterého miluješ. Bez ohledu na to, jak to ublíží tobě. Všichni tě opustili, po tom všem, co jsi pro ně udělala, jsi pro ně nebyla dost dobrá. Nikdy jsi nebyla dost dobrá! Tvůj otec tě opustil ještě dřív než jsi mohla pochopit, co je to ztráta a tvá matka tě při první příležitosti šoupla do akademie, aby se o tebe staral někdo jiný a tys jí nebyla na obtíž. Ani jednomu si nestála za to, aby s tebou zůstal. A tak to vždycky bylo a bude. A co všichni ti, které si na akademii zachránila? Nejsi pro ně nic víc než další obyčejná krvavá děvka! Vždycky tomu tak bylo!"
"Teplota stále stoupá a ona blouzní. Léky vůbec nepomáhají. Dáváme jí ledové obklady a má nitrožilní kapačky s chladivím roztokem, ale nestačí to."
"A nejde pro ni udělat něco jiného. Třeba ledová koupel nebo tak."
"Není ve stavu, abychom s ní mohli hýbat. Musíme počkat."
"Nezajímá mě názor nikoho jiného! Nikdy nebudu tou, co zařadíš do škatulky a klidně se postavím proti celému světu. Ne proto, protože by to byla má práce, ale protože jsem vždy chtěla jen jediné. Dělat to co je správné. Je mi jedno, co si o mě myslí ostatní. Je mi jedno, kým bych měla nebo neměla být. Je mi jedno, jestli osoby, které nebrali v potaz moje pocity, budou stále nacházet v mém životě. Je mi jedno jestli Vasilisa bude nadále mojí nejlepší přítelkyní. Je mi jedno jestli Fenrir pro mě bude jako bratrem a je mi jedno jestli budu s Dimitrim a jestli mě bude milovat. Nic z toho není důležité. Ale nikdy nebudu někým kým nejsem jen pro to, abych splňovala očekávání někoho jiného. Vždy budu jen sama sebou a to je jediné na čem záleží. A ani ty a ani nikdo jiný mě nikdy nepřetvoří k obrazu svému."
Než se stihla strigojka vzpamatovat z šoku, který jí připravila, tak jí chytila a za pomoci síly o které ani netušila, že jí má ji zlomila vaz. Tělo dopadlo na zem, ale věděla, že strigojka mrtvá není. Měla jen chvilku než se zase probere. A tak tam jen stála a sledovala ten prázdný výraz na její tváři.
"Máš pravdu. Nenávidím se. Nenávidím se za to, že nikomu nestojím za to, aby mě skutečně miloval, ale není to moje vina. Není moje vina, že si ostatní myslí, že mě mohou jen využívat a proto bych se neměla nenávidět. Měla bych si odpustit a pohnout se dál...musím si odpustit...."
Povolila sevření pěstí a soustředila se na tlukot svého srdce a svůj dech. Po chvilce cítila, jak se svaly v obličeji uvolnily a její tělo zaplavila podivná směs úlevy a smíření. Otevřela oči a všimla si, že tělo před ní se rozpadalo na popel, který odnáší vánek neznámo kam.
"Nikdy se mě nezbavíš, vždy tu budu schovaná a přpravená."
"A vždy taky prohraješ."
Otočila se zády a kráčela temnotou po vodní hladině. Každý její krok hladinu rozzářil, ale sotva to vnímala. Dál se blížila k tomu světlu, které pomalu sílilo a zářilo více a více a o kterém věděla, že je její duše. Zahleděla se do něj a cítila jak se šťastný úsměv šíří po její tváři...
Pohlédni do svého nitra. Co tam vidíš?
Jediné, co viděla byla ona sama s širokým úsměvem, jak jejím směrem mrká a posílá vzdušné polibky. Jo, tohle byla ona. Lehce praštěná, občas dětinská a občas šílená, ale byla to ona a takovou se měla ráda....
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ladylucifer Ladylucifer | E-mail | 9. února 2018 v 22:15 | Reagovat

Uzasne popsany boj s vnitrnimi demony, proste parada 👍🏻 Kolik by melo byt kapitol? Uz se nemuzu dockat dalsi 😍

2 Jackie Jackie | 9. února 2018 v 22:20 | Reagovat

Nádhera :-) Teším sa na pokračovanie :-D

3 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | 9. února 2018 v 22:41 | Reagovat

Boží

Moc pěkně popsaný :-)

Děkuji moc, těším se na pokračování :-D

4 Anabel Anabel | E-mail | 10. února 2018 v 4:16 | Reagovat

Tak to bude určitě super!! 😊😊
A chci se zeptat, Nevěsta už skončila nebo bude ještě pár kapitol?

5 Lenka Lenka | E-mail | 10. února 2018 v 9:05 | Reagovat

Nadhera dekuji za povidky moc rada si je ctu i nekolikrat do kola. :-)

6 petra petra | 10. února 2018 v 11:26 | Reagovat

Krása, teším sa na pokračovanie! :)

7 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 10. února 2018 v 12:49 | Reagovat

Tahle kapitolka se opravdu povedla a už se nemohu dočkat další. Rose je bojovnice, nevzdá se jen tak!😊👍

8 Kulisek129 Kulisek129 | E-mail | 10. února 2018 v 14:01 | Reagovat

Úžasná kapitola, krásně napsaná. Už se těším na další :-)

9 Veja Veja | E-mail | 11. února 2018 v 10:21 | Reagovat

Tak tohle bylo perfektní!  Jak si popsala ten boj !!úžasné vážně miluju tvé povidky a moc se těšim na další

10 Daisyrose Daisyrose | Web | 17. února 2018 v 10:45 | Reagovat

Povedená kapitolka... no jsem zvědavá na pokračování, doufám že v další kapitolce bude už vzhůru.
Jen malý dotaz, kolik kapitolek bude mít povídka?

11 Leona91 Leona91 | 5. března 2018 v 10:26 | Reagovat

Naprosto úžasné, nemůžu se dočkat další kapitoly

12 levitra rezeptfrei deutschland levitra rezeptfrei deutschland | E-mail | Web | 13. dubna 2018 v 20:35 | Reagovat

|When I want to place gallery or LightBox or yet a slider on my website I forever attempt to use jQuery script for that.

13 levitra prices levitra prices | E-mail | Web | 14. dubna 2018 v 14:49 | Reagovat

Highly energetic post, I loved that a lot. Will there be a part 2?

14 levitra coupon levitra coupon | E-mail | Web | 14. dubna 2018 v 17:08 | Reagovat

Actually it’s called SEO that when i search for this post I found this website at the top of all blogs in search engine.

15 levitra rezeptfrei deutschland levitra rezeptfrei deutschland | E-mail | Web | 25. dubna 2018 v 16:50 | Reagovat

This piece of writing is pleasant and fruitful in support of all new PHP related web programmers; they have to study it and do the practice.

16 buy levitra buy levitra | E-mail | Web | 25. dubna 2018 v 19:00 | Reagovat

In favor of my schoolwork purposes, I always used to download the video lectures from YouTube, because it is simple to fan-out from there.

17 levitra 20 mg levitra 20 mg | E-mail | Web | 25. dubna 2018 v 19:59 | Reagovat

Quality posts is the important to interest the users to pay a visit the web page, that’s what this web page is providing.

18 generic levitra generic levitra | E-mail | Web | 25. dubna 2018 v 20:13 | Reagovat

Hi, is it rite to only study from textbooks not to pay a quick visit web for hottest updates, what you say friends?

19 buy levitra buy levitra | E-mail | Web | 26. dubna 2018 v 1:46 | Reagovat

Remarkable YouTube video tutorials posted at this web page, I am going to subscribe for regularly updates, as I don’t would like to fail to take this series.

20 HaroldJeada HaroldJeada | E-mail | Web | 11. května 2018 v 22:54 | Reagovat

Write My Essay For Me - EssayErudite.com

Can You <a href=https://essayerudite.com/write-essay-for-me/>Write Essay For Me</a> ? How many times do students worldwide ask this question without finding an answer?
We'd rather not check the official statistics. At the same time, essays appear to be probably among the most popular academic assignments.
Students from various education establishments need to complete them constantly. If you are among those lucky ones, feel free to contact our customer service department and opt for an essay writing help.

<a href="https://essayerudite.com/write-essay-for-me/" />Write Essay For Me</a>

Write My Essay For Me - https://essayerudite.com/write-essay-for-me/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama